Realita mikrosvěta

 

 

Velký třesk bodu vakua

 

Teplota uvězněných systémů

?

Možná struktura elementárních bosonů a fermionů

?

Možný zdroj inflace- první fáze Velkého třesku

?

Možný model bodu

vakua

?

Hlavní rozpadový kanál bodu vakua

?

Baryonový rozpadový kanál bodu vakua

?

Hmotnost identit temné hmoty a temné energie

?

Hmotnost neutrin – zdroj temné energie

?

 

 

Realita mikrosvěta

 

 

Ve světě mikrokosmu, kde vládnou zákony kvantové mechaniky a interakčních polí, jsou stavební kameny  tohoto světa vytvářeny základnějšími identitami zahrnující i kvanta interakcí a samotné prvotní identity.

Lze rozeznat, počínaje vyšší úrovní, atomy prvků tvořící molekuly, atomová jádra s vázanými elektronovými obaly, protony ve vazbě s neutrony tvořící jádra atomů, kvarkygluonovou vazbou v hadronech a můžeme připustit i tvorbu kvarků, leptonů a kvant polí na bázi primárních (prvotních) částic.

Všechny úrovně těchto vazeb částic, kromě úrovně primární jsou uspokojivě vysvětlovány standardním modelem elementárních částic za přispění teorie elektrodynamiky, teorie sjednocující elektromagnetizmus a slabé síly a teorie chromodynamiky popisující chování kvarků.

Samotné elementární částice jako jsou leptony, kvarky, fotony, intermediální bosony, gluony a nakonec i hypotetická gravitina a gravitony jsou považovány za bodové částice nebo v lepším případě kmitající strunové identity nebo jim podobné objekty.

Gravitační interakce popsaná obecnou teorií relativity prozatím stojí, i přes značnou snahu teoretiků, mimo dění kvantového popisu reality.

Obrázek schematizuje stavbu reálného světa na úrovni elementárních částic podle sjednocujícího uspořádání, které pro vysvětlení rozdílných podob jednotlivých identit a jejich vázaných systémů vyžaduje pouze dvě konstanty.

 

 

První, konstanta elektromagnetické interakce α, vysvětluje interakce všech úrovní jak bylo vysvětleno dříve. Samotná číselná hodnota této konstanty může být v určitém smyslu extrémem jisté integrální střední hodnoty.

Druhá číselná konstanta d, představuje redukovaný moment setrvačnosti  jehož neredukovaná hodnota je součin hmotnosti a kvadrátu délky vazby,  m*R2. Při uvedené hodnotě určité kvantové stavy degenerují a vysvětlují poměry hmotností jednotlivých druhů částic např. poměr hmotnosti mionu a elektronu.

Popis reality mikrosvěta při využití těchto dvou konstant rozšiřuje standardní model aniž by překročil rámec kvantové mechaniky a kvantové elektrodymaniky. Chromodynamika je jen přenesení elektrodynamiky do světa uvězněných systémů. V rámci kvantové mechaniky jsou do důsledku využity vlastnosti vázaných stavů zejména stavů uvězněných systémů.

Podrobnější popis bude předložen v následujících úvahách s vysvětlením pojmů uvedených v obrázku.